Souboj o čelo tabulky. Tedy Slavia proti Plzni. Ten den pro mě začal tak, že jsem samou nervozitou nemohl dospat a byl vzhůru už od sedmi hodin ráno. Fanzóna před stadionem byla fantastická. Vládla zde skvělá atmosféra, ale jakmile se objevil autobus, který přivážel hráče Viktorky, tak už šlo opravdu do tuhého. Po přesunu na stadion jsem měl tu čest vést rozhovor s hercem Janem Kačerem, který je fanoušek Slavie od narození. Dokonce u nich doma probíhaly nelítostné boje, neboť jeho bratr je Sparťan. Dále se s fanoušky podělil například o to, že jako mladý taky hrával fotbal, ale bohužel ne za Slavii.
Další rozhovor s F. R. Čechem byl velice zajímavý, protože Ringo se navážel do Jakuba Koháka a rozhovor zakončil zvoláním Smrt Spartě, za což sklidil velký potlesk od skalních přiznivců Slavie z Tribuny sever.
Jako poslední byl domluvený rozhovor s Leošem Marešem, který přišel stylově oblečený v dresu s podpisy z památného zápasu proti Ajaxu Amsterdam, kdy Slavia poprvé postoupila do Ligy mistrů. Leoše jsem se ptal, jesti byl někdy v kotli, a nečekal jsem kladnou odpověď, ale překvapil mě. Řekl, že tam byl asi dvakrát a že nikdy neodešel ze stadionu dřív než po konci děkovačky. Opravdový Slávista.
Jakmile skončil předzápasový program proběhl nelítostný boj o každý metr na hřišti. Slavia byla celou dobu lepším a aktivnějším týmem, ale fanoušky pořád napínala až do 88. minuty, kdy vítězný gól vstřelil čerstvý otec Michal Frydrich. Díky tomuto vítězství jsme se posunuli na první místo tabulky.